Biotin
(Vitamin H)

Biotin se jako koenzym účastní přeměny některých aminokyselin a mastných kyselin.
Biotin je vitamín, jehož nedostatek může vyvolat změny na pokožce a nervové poruchy. Nedostatek biotinu se projevuje především kožními příznaky spojenými se zánětem kůže, zánětem očních spojivek, zvýšenou citlivostí, zvýšeným výtokem kožního mazu především u dětí, dále únavou, svalovými bolestmi a svalovou ochablostí, padáním vlasů a svěděním kůže.
Biotin je obsažen především hovězích játrech, vejcích, houbách.

Kyselina listová - Vitamín B9
(Folacin)

Kyselina listová je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin, při krvetvorbě a zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu.
Kyselina listová umožňuje vznik nukleových kyselin (což jsou látky, které tvoří genetický materiál - tedy DNA a RNA). Další metabolické cesty, ke kterým je nutný tento vitamín, zahrnují řadu reakcí metabolizmu aminokyselin, konkrétně v metabolismu glycinu, serinu, threoninu, tryptofanu,histidinu,methioninu . Při syntéze methioninu z homocysteinu je zapotřebí ještě druhý kofaktor s podobným účinkem: kobalamin, tedy vitamín B12.
Kyselina listová se doporučuje ve zvýšeném množství užívat během těhotenství, protože napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a diferenciaci tkání, zvláště nervové soustavy.
Nedostatek kyseliny listové způsobuje megaloblastickou anémii. Červené krvinky jsou zvětšené, zdeformované a jejich schopnost přenášet kyslík je omezená. Také se mohou vyskytnout poruchy růstu i neplodnost.
Kyselina listová je obsažena především v listové zelenině (špenát, brokolice, růžičková kapusta apod.). Z živočišných produktů jsou dobrými zdroji kvasnice a játra. Vařením se ho však zničí až 95 %.

Kyselina pantotenová
(Vitamín B5)

Kyselina pantotenová se účastní metabolizmu všech živin v těle. Zejména se účastní metabolizmu tuků a sacharidů. Kyselina pantotenová se účastní procesu tvorby adrenalinu ovlivňujícího stres a pomáhá udržet stabilní hladinu krevního cukru.
Kyselina pantotenová je v organizmu nutná při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu, acetylcholinu a mnoha dalších).
Lokálně se tento vitamin používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů sliznice. Používá se k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek. Kyselina pantotenová zlepšuje kvalitu kůže, vlasů i nehtů.
Nedostatek se projevuje křečemi v nohách, nechutenstvím a nespavostí, depresemi a sníženou odolností vůči infekcím.
Nejbohatšími zdroji jsou včelí mateří kašička, vnitřnosti a ořechy.

Niacin
(Vitamín B3)

Niacin je ve vodě rozpustný vitamín, v těle se neukládá a jeho syntéza je omezená, je tedy nutný jeho příjem v potravě. Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.
Niacin zabraňuje uvolňování mastných kyselin z tukové tkáně, což vede ke snížené tvorbě lipoproteinů VLDL, IDL a LDL, které nesou cholesterol. Tak dochází ke snížení množství cholesterolu v krvi.
Ve velkých dávkách niacin rozšiřuje cévy, může být proto použit i při léčbě vysokého krevního tlaku.
Lehký nedostatek se projeví nespavostí, nechutenstvím, bolestmi břicha a dalšími nespecifickými symptomy. Vážný nedostatek způsobí pelagru. Ta se projevuje hubnutím, poruchami zažívání, dermatitidami a demencí.
Pelagra se vyskytuje tam, kde se potrava lidí skládá hlavně z kukuřice (neobsahuje využitelný vitamín B3) nebo čiroku (obsahuje příliš leucinu).
Niacin je obsažen především ve skopovém masu a burských ořeších.

Vitamín A
(Retinol)

Vitamín A je nutný pro tvorbu zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant, je důležitý pro růst, rozmnožování a vývoj kostí. Vitamín A je nezbytný pro obnovu epiteliálních tkání (např. pokožka, výstelka střeva).
Je synergický s vitamíny skupiny B, C, E, vápníkem a fosforem. Vitamín A je možné předávkovat, proto je lépe užívat vitamín A formou provitamínu beta-karoten. Případné vyšší dávky beta-karotenu jsou neškodné, vyloučí se z těla močí.
Vitamín A se nachází pouze v živočišných produktech a beta-karoten jen v rostlinných.
Zdrojem vitaminu A je alfa a beta karoten a lykopen, což jsou oranžová a červená barviva. Dalším zdrojem mohou být např. vnitřnosti.

Vitamín B1
(Thiamin)

Vitamín B1 je nutnou součástí výživy. Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě. Zvýšený příjem se doporučuje při otravách nikotinem, arsenem nebo olovem. Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.
Při nedostatku thiaminu dochází k omezení reakcí, které jsou závislé na thiamindifosfátu a k hromadění substrátů těchto reakcí (pyruvát, pentózy).
Nedostatek v přijímané potravě se projevuje jako nemoc beri-beri. Nejprve se projevuje periferními myopatiemi, vyčerpaností, ztrátou chuti k jídlu. Později se příznaky stupňují, objevují se deprese, podrážděnost a zmatenost jako důsledek neurologických degenerativních změn.
Bohatým zdrojem jsou neloupané obiloviny, maso, pivovarské kvasnice, med a ořechy.

Vitamín B2
(Riboflavin)

Vitamín B2 je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Protože má významný vliv na metabolizmus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organizmu. Jako součást enzymů v dýchacím řetězci je nezbytný pro základní buněčný metabolizmus.
Zvýšenou potřebu vitamínu B2 mají lidé, kteří jsou léčeni antibiotiky, lidé trpící onemocněním štítné žlázy, celiakií, cirhózou jater nebo cukrovkou. ženy, které užívají orální antikoncepci. Osoby, které nepijí mléko, jsou také ohroženi nedostatkem vitamín B2. Protože se riboflavin rozkládá světlem, novorozenci s kojeneckou žloutenkou, kteří jsou léčeni fototerapií, mohou také trpět jeho nedostatkem.
Nedostatek Vitamínu B2 se projevuje zánětem ústních koutků, zánětem rtů nebo jazyka, záněty spojivek, mazotokem a světloplachostí.
Vitamín B2 je rozpustný ve vodě a je vylučován močí. Předávkování proto není možné.
Dobrým zdrojem vitamínu B2 jsou kvasnice, játra a ledviny. Dále je obsažen i v mléce, ve vejcích, ve vepřovém a hovězím masu, v rybách, v tvarohu, v kakau a v ořeších.

Vitamín B6
(Pyridoxin)

Vitamin B6 se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických přeměn v těle.
Vitamin B6 se používá při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle. To se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečím, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky. Nedostatkem mohou trpět lidé během terapie některými léky a alkoholici.
Větší množství vitamínu B6 potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (rofesionální sportovci), ženy, osoby trpící celiakií a někteří chronicky nemocní lidé.
Vitamín B6 je rozpustný ve vodě, v organizmu se neukládá a je vylučován močí.
Dobrým zdrojem vitamínu B6 jsou játra, vepřové maso, makrely, vejce, droždí, banány, zelí, avokádo, mrkev nebo ořechy.

Vitamín B12
(Kyanokobalamin)

Vitamin B12 je velmi důležitým vitamínem, je nezbytně nutný pro krvetvorbu, spolupůsobí při biosyntéze nukleových kyselin a aminokyselin, při buněčném dělení, pozitivně působí na nervovou soustavu a má také významnou úlohu při přeměně cukrů, tuků a bílkovin.
Používá se k doplnění hladiny vitamínu v těle při jeho nedostatku způsobeném nedostatečným vstřebáváním v důsledku onemocnění střev, slinivky břišní, jater nebo při infekcích bakteriálního nebo parazitárního typu. K léčbě určitého typu chudokrevnosti se však nepodává perorálně, jeho podávání probíhá pod lékařským dohledem. Používá se i ke zlepšení různých nervových příznaků jako je mravenčení, kvalitativně změněná citlivost organizmu, zhoršení svalové koordinace, ztráta pociťování vibrací, náladovost, zhoršení paměti, duševní výkonnosti a stavy psychózy.
Hlavním zdrojem tohoto vitaminu v potravě jsou zelenina, obilniny (zejména celozrnné), vejce, mléko, sýry a vnitřnosti.

Vitamín C
(Kyselina L-askorbová)

Vitamín C je nezbytný k životu a udržení tělesného zdraví, v lidském organizmu plní mnoho důležitých funkcí. Vitamín C je potřebný pro regulaci metabolizmu aminokyselin, udržování pevnosti cévních stěn (především vlásečnic) a tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst a odstraňuje volné radikály.
Zvýšené dávky vitamínu C by měli užívat predčasně narození novorozenci, těhotné a kojící ženy, osoby pracující v infekčním nebo stresovém prostředí. Kuřákům se doporučuje dvojnásobná doporučená denní dávka.
Mírný nedostatek se projevuje zpomaleným růstem, zvýšenou kazivostí zubů, narušením stavby kostí, deformacemi kloubů, nedostatečnou odolností proti infekcím, zvýšenou únavou, ?aludečními problémy, lámavými vlásečnicemi a sníženou tvorbou mléka.
Extrémní nedostatek - hypovitaminóza (avitaminóza) způsobuje nemoc kurděje, která se projevuje anémií (chudokrevností), krvácivostí, otokem kloubů a dásní, ztrátou zubů, křehkostí kostí, sterilitou, častými infekcemi, atrofií (oslabováním a prodlužováním) svalstva a žaludečními vředy.
Hypervitaminóza (přebytek) u tohoto vitamínu nebyla dosud zjištěna. Tělo si nevytváří zásoby vitamínu C a jeho přebytek se vyloučí ledvinami.

Vitamín D
(Kalciferol)

Vitamin D se vyskytuje ve dvou formách: jako vitamin D2 - ergokalciferol a jako vitamin D3 cholecalciferol.
Jeho význam je v účasti při resorbci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování kostí silných a nepoškozených. Nedostatek vitamínu D se projeví změknutím kostí v důsledku ztrát a nedostatečné resorbce vápníku a fosfátu. U dětí se toto projeví jako křivice, u dospělých pak jako osteomalacie.
Vitamín D podporuje vstřebávání vitamínu A, udržuje zdravé nervy, normální srdeční rytmus a srážlivost krve.
K typickým příznakům nedostatku vitamínu D, patří křehké kosti a zuby, kazivost zubů, únava a záněty kloubů.

Vitamín E
(Tokoferol)

Vitamín E je nejdůležitější antioxidant v těle. Jako takový chrání buňky před oxidačním stresem a účinky volných radikálů, proto pomáhá zpomalovat stárnutí a prokazatelně působí i jako prevence proti nádorovému bujení. Zlepšuje také hojení ran.
Vitamín E má pozitivní účinky na tvorbu pohlavních buněk, zvyšuje plodnost a podporuje činnost nervového systému.
V organizmu se stává součástí membrán, kde působí v první linii obrany proti antioxidačnímu působení volných radikálů (stav který by mohl vést k nevratnému poškození buňky nebo k jejímu zničení).
Nedostatek vitamínu E je často spojen s poruchami vstřebávání nebo distribuce tuků. Nedostatek se může se projevit jako neurologické potíže, snížení obranyschopnosti nebo poruchou funkce gonád, což může vést až k neplodnosti. Zvláště u novorozenců může nedostatek vyvolat anémii způsobenou zkrácením životnosti červených krvinek.
K nejbohatším zdrojům patři obilní klíčky, rostlinné oleje, sojové boby, listová zelenina.